První zápisy v deníku

31. 12. 2012

Milý deníčku, dnes večer jdeme do divadla na vítání Nového roku. Klára půjde s námi, ale ještě dřív uklidíme celej barák. Mámě to nevadí, po pravdě, byl to její nápad. Co ti mám ještě vykládat? Bude to super zakončení těžkého a dlouhého roku. I když, stýská se mi po tátovi. Vždycky byl na Silvestra doma. Máma mne ujišťuje, že má jistě ten nejlepší důvod, proč tu není. Ale já vím, že něco není v pořádku, něco se mu určitě stalo, ale nevím co. Bude lepší, když si to nechám pro sebe. Pak ti všechno řeknu, jaký to bylo a detailně ti nakreslím ohňostroj.

8. 1. 2013

To je úlet. Konečně mám chvilku od tý doby, co… Někdo jde, dopíšu to jindy.

16. 2. 2013

Tak tohle nepůjde, můj život je jeden velký kolotoč. Doufám, že jednou přijde den, který ti celý věnuji. Do tý doby musím zachránit svět.

1. 4. 2013

… Rozhodla jsem se… takhle to dál nejde. Jednou do tebe zapíši celý můj příběh… Ať po sobě alespoň něco zanechám, můj deníčku.